Předvolební kampaň ve Francii v plném proudu

Sarkozy slibuje, že pomocí potřebných reforem udrží Francii stále silnou – zajímavým paradoxem je, že to právě za jeho vlády Francie ztratila svůj top rating u agentury Standard & Poor's. V programu se zavazuje prosazovat větší přímou účast občanů na politických otázkách formou referenda a návrat k tradičním hodnotám, jako je práce a zodpovědnost. Druhé jmenované ještě umocnil svým projevem, který směřoval především ultrapravicovým voličům, o které také usiluje společně s FN (ultrapravicová Národní fronta), ve kterém přímo vyjádřil svůj negativní postoji proti nelegální imigraci a nadužívání sociálních dávek, ale i např. proti svatbám gayů a adopci dětí gay páry a také i tomto podobném duchu odstartoval svoji předvolební kampaň na prvním předvolebním mítingu v Marseille, kterého se podle očekávání UMP mělo vydat až 12 000 lidí. Zajímavým je vůbec odmítavý postoj UMP k homosexuální minoritě ve Francii – celé kampani totiž předcházel nedávný homofobní výrok francouzského zákonodárce z řad UMP Christiana Vannesta, který v rozhovoru pro katolický magazín popřel, že by jakýkoliv homosexuál kdy byl deportován z Francie do koncentračního tábora během druhé světové války a následně homosexuály nazval „osobami, které odmítají druhé“ a „narcisy“, přičemž ale v liberální Francii má uzákonění svateb homosexuálu vč. adopce dětí takovými páry poměrně širokou podporu.

Jeho oponent, socialistický kandidát Francois Hollande, který odstartoval oficiálně předvolební kampaň již minulý měsíc, tomuto vysoce očekávatelnému oficiálnímu oznámení kandidatury současného prezidenta, které jej zastihlo v průběhu svého předvolebního mítingu ve svém rodném Rouenu, nevěnoval příliš pozornosti. Předvolební preference jej totiž ukazují zatím jako favorita prvního kola a jasného vítěze případného kola druhého.

Zatímco Sarkozy může hrát na populistickou strunu francouzů ohledně imigrace a minorit, Hollande má svoji pozici pro manévrování poměrně složitější. Ví, že nesmí ztratit podporu levicových voličů, ale v neklidném ekonomickém období, ve kterém se Evropa momentálně nachází, nemůže příliš slibovat, aby nevyděsil trhy následnou přílišnou fiskální zátěží. Minulý měsíc překvapil finanční trhy tím, že prohlásil, že jeho skutečným oponentem je svět financí! Ovšem minulý týden při své návštěvě v Londýně se pokusil uklidnit finanční veřejnost tím, že on sám rozhodně nechystá nějaké „nerozumné“ regulace finančních trhů.

Podle posledních průzkumů by měl Hollande postoupit do druhého kola společně se Sarkozym s 31 % hlasů a s 26 %. V druhém kole by již hladce vyhrál s 58 % v poměru 42 %, které by dle průzkumu získal současný prezident. Tyto výsledky uklidňují tábor socialistů, ale sami však jistě vědí, že před sebou mají ještě velký kus práce, aby se tyto preference staly realitou. Předvolební nálada se stále mění a dlouhodobější sledování předvolebních preferencí ukazuje, že nůžky ve výsledných číslech mezi Hollandem a Sarkozym se začínají svírat. K dalšímu takovému sblížení výsledku může dojít např. nynějším schválením zákona odsuzující jednání Turecka vůči arménské menšině v letech 1915 – 1918, jako akt genocidy. Takovým zákonem si Francie sice poměrně zkomplikovala diplomatické styky s Ankarou, ale Sarkozy jistě získal podporu arménské komunity ve Francii, kterých se čítá okolo 500 000.

Sledovat vývoj francouzské prezidentské volby bude jistě zajímavé, neboť ve Francii není nic do poslední chvíle rozhodnuto. Vzpomeňme např. prezidentské volby v roce 1995, kdy byl předvolebními preferencemi odhadován jako vítěz centristický kandidát, ale konečným vítězem se stal Jacques Chirac.