Nezdravé budovy mohou i zabíjet…

Vzduch v uzavřených místnostech, bytech a kancelářích bývá totiž doslova až desetkrát toxičtější než ovzduší na ulici a až stokrát znečištěnější než vzduch v přírodě. Prachové mikročástice, smog, chemické výpary z umělých hmot a nábytku, bakterie, viry, spory plísní, výkaly všudypřítomných roztočů, to vše se v uzavřených prostorách koncentruje. Největší část škodlivin přitom proniká do těla právě plícemi. Přes tenoučkou plicní sliznici totiž profiltrujeme neuvěřitelných 75.000 litrů vzduchu denně.

Aniž si to uvědomujeme, polovina z nás nějakým způsobem trpí novodobou civilizační nemocí SBS - Syndromem ne-zdravých budov (angl. Sick Building Syndrom). Nejčastěji se tento syndrom projevuje u moderních administrativních staveb, ale i u panelové výstavby, nákupních center a dalších objektů postavených ze železobetonu nebo oceli a vybavených klimatizací. Příčin zdravotních potíží souvisejících s budovou, v níž člověk pobývá, je ale zřejmě víc.Přitom vůbec nejde o zanedbatelný problém. Podle údajů Světové zdravotnické organizace se počet objektů způsobujících svým obyvatelům nepřehlédnutelné zdravotní problémy rychle zvyšuje. Zatímco v roce 1984 tyto potíže postihovaly 30 procent obyvatel vyspělých zemí, v roce 2004 už šlo o 60 procent populace.

Syndrom způsobuje řadu potíží od bolesti hlavy, nespavosti, snížené koncentrace, alergií, astmatu, akutních i chronických onemocnění plic, až po těžké deprese i rakovinu. Moderní stavební materiály, utěsněná okna, běžící klimatizace, syntetické koberce, umělý nábytek, monitory, kopírky a dalších zhruba 20 vlivů dohromady vytváří uvnitř budov, tedy tam, kde trávíme 80% života, zdraví škodlivé prostředí. Projevuje se celou řadou příznaků. Odborníci je nejčastěji dělí do čtyř skupin: postižení očí a sliznic horních cest dýchacích (slzení, pálení, rýma), postižení dolních cest dýchacích (obtížné dýchání, tlak na prsou, někdy až obtíže astmatického charakteru), podráždění pokožky a nervové problémy. Ty poslední jsou patrně nejnepříjemnější, protože začínají zvýšenou únavou a zhoršením pracovní výkonnosti, mohou ale vést až k bolestem hlavy, poruchám paměti a nespavosti. Výjimkou není ani předrážděnost nebo naopak letargie a nesoustředěnost. K méně obtížným, ale přesto nepříjemným projevům patří pachuť v ústech. Přitom všechny tyto příznaky se mohou v nejrůznější míře kombinovat. Příznaky SBS jsou natolik nespecifické, že je těžké je rozeznat od potíží jiného původu například od tzv. chronického únavového syndromu. Za důkaz zdravotních problémů způsobených stavbou, v níž člověk žije, se obvykle považuje to, že jimi současně trpí víc jejích obyvatel současně. U administrativních objektů je dalším důkazem SBS průběh četnosti a intenzity příznaků: minimální jsou začátkem pracovního týdne, v dalších dnech se stupňují. Většina příznaků pomine po opuštění "nemocné" budovy, v těžších případech ale mohou mít potíže trvalejší ráz.

Prudký nárůst alergií, respiračních i onkologických onemocnění má podle předních lékařských kapacit příčinu právě i ve skutečnosti, že mnohem více času, než kdy dříve, trávíme v uzavřených prostorách. V moderních bytech nebo kancelářích přitom dýcháme vzduch, který na zdraví rozhodně nepřidá, dokáže zkrátit život i o několik roků a cítíme se v něm unavení a nervózní.

Součástí jedovatého koktejlu chemikálií, statické elektřiny, ozónu, mikročástic prachu apod., jsou i vzdušné ionty resp. iontová nerovnováha. Vzduch, který dýcháme, by měl obsahovat alespoň 800 zdraví prospěšných záporně nabitých iontů, tzv. aniontů na cm³. A zatímco v přírodě (na horách, u moře, v lese, u vodopádů) je to v pořádku a dýcháme vzduch s koncentracemi až 10.000 vzdušných aniontů v cm³, v interiérech nacházíme většinou hodnoty blízké nule. Ionizovaný vzduch má přitom na tělo a jeho zdraví zásadní vliv. Vitalizuje krevní oběh, prostřednictvím neurotransmiterů zvyšuje mozkovou činnost, zlepšuje paměť a koordinaci pohybů. Díky regulaci hladiny serotoninu (hormonu štěstí) ovlivňuje náladu a neutralizací histaminu rychle zmírňuje alergie. Právě díky vysoké koncentraci prospěšných vzdušných aniontů je nám tak dobře po ránu v lese, u moře při východu slunce nebo u tekoucí vody či táborového ohně. Zejména kvůli působení vzdušných aniontů nás to na tato místa podvědomě přitahuje a velmi rychle si na nich odpočineme.

Příčina SBS není stále dostatečně objasněna, ale dosud známé dlouhodobé studie ukazují, že na vzniku se podílí více příčin: zejména vlastnosti budov a vnitřního prostředí, kontaminace vnitřního ovzduší, náplň práce a osobní charakteristika pracovníků. Podle údajů Světové zdravotnické organizace vykazuje syndrom nemocných budov přibližně 30 procent objektů postavených nebo zrekonstruovaných pomocí moderních technologií. Zatímco klasické stavby z cihel, dřeva a kamene "dýchají", obsahují určité procento vlhkosti a neovlivňují elektrické pole, vnitřní prostor moderních budov ze železobetonu nebo oceli je od okolního prostředí dokonale oddělen. Stavby jsou důkladně izolované, vzduch je přiváděn pouze klimatizací skrz dlouhé vedení a složitý systém filtrů, uvnitř je velké množství plastů a dalších organických látek uvolňujících těkavé složky.

Odborníci proto vidí dvě hlavní příčiny SBS: elektrické vlastnosti vzduchu změněné především klimatizací a výpary ze stavebních materiálů (především lepidel, penetrací a interiérových prvků ze zhotovených plastů a umělých vláken).

Hlavním nedostatkem je především fakt, že většina vnitřních prostor není dostatečně odvětrána. Umělá okna nepropustí vzduch, v bytech je nedostatečná nebo naopak nadměrná vlhkost, osvěžovače vzduchu vytvářejí chemické vůně, z čisticích prostředků se uvolňují těkavé látky, v kobercích se drží prach, denní světlo nahrazují zářivky, elektronika vyzařuje škodliviny a ničí lehké ionty atd. Nevědomky jsme si tak okolo sebe vytvořili naprosto nepřirozené a našemu zdraví škodlivé podmínky.

Následující tabulka ukazuje množství lehkých iontů na cm³ v různých podmínkách. Přičemž optimální počet negativních lehkých iontů je 1 000 – 1 500 v cm³ vzduchu v dýchací zóně člověka:

• klimatizované místnosti 0 – 100
• místnosti městských bytů 50 – 100
• městské ulice 100 – 500
• moře a les 1 000 - 5 000
• hory 5 000 - 30 000
• jeskynní prostory 5 000 - 50 000
• vodopády 10 000 - 50 000
• po bouřce 50 000 a více

Možnosti zaměstnanců jak se vypořádat s důsledky SBS jsou značně omezené. Tam, kde to jde, pomáhá nejvíc větrání - ve většině budov vybavených klimatizací to však z pochopitelných důvodů nejde. Chceme-li ale ušetřit za energie, můžeme si pomoci rekuperací, anebo fotokatalytickým funkčním nátěrem. Odborníci většinou doporučují především nepodceňovat úklid prostor i v nepřístupných koutech, zvlhčovače vzduchu a ionizátory. Moderní elektrostatické filtry dokáží zachytit až 96% nečistot (měřeno SZÚ Praha). Přitom mají tu výhodu, že je na rozdíl od klasických, není třeba nikdy měnit. Podle charakteru nečistot je buď stačí otřít vlhkým hadříkem, nebo v případě cigaretového kouře omýt vodou se saponátem. Interval čištění bývá 3 - 7 dní. Plocha nerezových elektrostatických filtrů je přes 1000 cm² a mají doživotní záruku.

Stejnou nebo ještě lepší službu mohou poskytnout pokojové rostliny (zejména takové, které mají velký výpar vody, tedy rozhodně nikoliv kaktusy a sukulenty).

Kromě toho přirozená zeleň příznivě působí na psychiku - a podobnou funkci mohou v interiéru plnit i miniskleníky nebo akvária. Doporučuje se také nahrazovat nábytek a další interiérové prvky z plastů výrobky z přírodních materiálů. Nechybí ale ani názor, že na projevy SBS mají vliv atmosféra a vztahy na pracovišti.

Výzkum NASA (Dohled, 1971; Jokl, 1989) již dlouhou dobu poukazuje na to, že optimální prostředí, tj. bez SBS, tvoří optimální úroveň jednotlivých složek prostředí, složek mikroklimatu prostředí: tepelně-vlhkostní, odérové, toxické, aerosolové, mikrobiální, ionizační, elektrostatické, elektromagnetické, elektroiontové, akustické a psychické.

Jisté je, že základy zdravého vnitřního prostředí budov musí být položeny již v projektech na úrovni architektů, včetně projektování tzv. inteligentních a zelených budov.

Odkazy:

Světový test jedů našel v české ložnici nejvíc ftalátů

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=714147 

http://zeleneuradovani.cz/content/File/sbs.pdf