Malost Michala Haška

Zní to velmi jednoduše, ale jistě je v tom nějaký háček. Křídlo Bohuslava Sobotky vybralo Jiřího Dienstbiera, a to zřejmě na truc Michalu Haškovi. Michal Hašek si pak prosadil Jana Švejnara, aby to bylo 1:1. Všichni se pak u číše jihomoravského vína dohodli, co budou říkat – že oba kandidáti jsou dobří, že Dienstbier je oblíbený a Švejnar liberál, zatímco Schwarzenberg v popularitě propadá a Fischer je konzervativec.

Ne každý však dokáže toto „komunikační doporučení“ plnit a občas se do toho zamíchají i emoce, které o člověku řeknou více, než by možná chtěl. To je případ Michala Haška, jehož zášť vůči Jiřímu Dienstbierovi je více než osobní. Nebo je to snad žárlivost na někoho, kdo do politiky vstoupil teprve nedávno a už si to chce šinout až na Hrad zatímco Michal Hašek do politiky vstoupil už hodně dávno a jeho politické ambice nyní „stagnují“? „Lidé mají plné zuby politiky a politiků. Podle mě budou prezidenta vybírat úplně jinak než podle partajních doporučení a usnesení. Prezidentský úřad by měl být vyvrcholením životní, profesní a politické kariéry. Hlava státu by měla lidi umět spojovat, nikoliv ještě více rozdělovat jako nynější česká politika,“ řekl Hašek pro Parlamentní listy. Pokud bychom toto vyjádření chtěli nějak přepsat, pak by to zřejmě bylo: „Dienstbier je straník, takže nemá šanci. Navíc u něj nelze hovořit jakékoliv životní, profesní nebo politické kariéře. Vždyť je to jen syn disidenta.“ Nemám žádný zájem Jiřího Dienstbiera glorifikovat, viz. můj blog: Co kdy dokázal Jiří Dienstbier ml.?. Nicméně ve slovech Michala Haška cítím závist, žárlivost a zášť, což jsou vlastnosti, které nesnáším.

Vůbec bych se proto nedivil, kdyby Michal Hašek povolal své poradce v čele s Jaroslavem Tvrdíkem a dal jim jediný úkol: Protěžovat Švejnara jak jen to jde, aby Dienstbier neměl šanci. Ostatně, Jaroslav Tvrdík a jeho tým se jistě s Janem Švejnarem znají ještě z doby, kdy jím ČSSD chtěla nahradit „vrtošivého staříka“ Václava Klause. Je to každopádně "haškovsko-tvrdíkovsky" krátkozraké řešení, protože tak či onak - Jiří Dienstbier prostě bude mít na příštím sjezdu ČSSD ambice stanout v čele ČSSD. Michalu Haškovi by se tedy rozplynul jeho kariérní sen.

Není to navíc poprvé, kdy u Michala Haška cítím jakousi jeho „malost“. Nedávno například – v souvislosti s také tajnou schůzkou Václava Klause a Bohuslava Sobotky s Michalem Haškem na zámku v Lánech ohledně jmenování Jana Sváčka ústavním soudcem. Informace o tajné schůzce přinesl deník Právo a jeho redaktor Jiří Ovčáček. Ten až podezřele často informuje o aktivitách Michala Haška s – na Právo až podezřelým – nekritickým způsobem. Umím si tedy představit, že „tajnou“ schůzku u prezidenta „práskl“ deníku Právo přímo Michal Hašek. Prostě, aby ukázal, že i on – ač není předsedou strany – chodí k prezidentům „na kafe“. Že přeci i prezident ví, že bez něj to nejde, že Sobotka je slabý předseda...

V neposlední řadě mě také trochu zarazilo Haškovo vyjádření na adresu Jiřího Paroubka o tom, že jeho činnost v posledních měsících je "smutný konec bývalého úspěšného premiéra s vlastními prezidentskými ambicemi." Zajímalo by mne, kde by Michal Hašek bez Jiřího Paroubka dnes byl. Poslancem a šedou myší v poslaneckém klubu ČSSD a možná stále ještě i starostou obce Drásov.

Ale možná se v Michalovi Haškovi mýlím. Pan Duba mi to v diskusi jistě vysvětlí...